Stavební historie tábora dle vzpomínek doc. Jiřího Dobiáše, CSc., který u toho všeho budování od roku 1962 byl a dosud je.

Tábor byl založen v roce 1959 na místě starého skautského tábořiště. Tábořiště obnovil pro Národní výbor Prahy 6 farář Československé církve husitské Lenc. V roce 1961 musely tábory organizačně přejít pod podniky. Vysoké škole chemicko-technologické byl tábor nuceně přidělen 1961. Tato škola odmítla Sluneční zátoku provozovat, tábor byl přidělen Vysoké škole zemědělské Praha (VŠZ). Tábor od té doby provozuje odborová organizace této školy. V té době byl tábor stanový na dřevěných podsadách. Kuchyň, ošetřovna a ubytovna kuchařek byly v dřevěných chatách. Jídelna byla ve vojenském stanovém hangáru. Zásobování vodou bylo ze 3 mělkých studní, které v srpnu obvykle vyschly. 

Po převzetí VŠZ byl tábor postupně nově vybudován do dnešní podoby, aby vyhovoval hygienickým předpisům. Jako první byla vybudována zděná budova jídelen (1964). V roce 1968 byla vybudována budova ošetřovny a ubytovny kuchařek s ústředním topením. Stany byly postupně nahrazovány chatičkami pro 4 děti (1965 řada u lesa, 1970-1972 doplněno dalších 10 chatiček včetně elektrického osvětlení), místo stanů s podsadami byly používány stany "Pionýr", které se užívají dodnes. V roce 1969 byla pro uložení lodí a ostatního inventáře vybudována loděnice, která se za deštivého počasí využívá pro hry dětí a jako kinosál. V pokračování jídelny byly staré žlabové umývárny nahrazeny objektem umýváren se sprchami, teplou vodou a ústředním topením, použitým zároveň pro jídelnu. Vzhledem k trvalým potížím se zásobováním vodou byla voda asi dva roky brána z vojenské posádky, pak instalována úpravna vody z potoka s chlorováním a filtrací. Protože toto zařízení zařízení neplnilo dostatečně požadavky na pitnou vodu, byla vyhloubena ve skále 12 m hluboká hlavní studna o průměru 2 m.

Nevyhovující stará nouzová kuchyň byla v roce 1984 nahrazena novým zděným objektem, ve kterém kromě kuchyně s umývárnou pro personál je řídící středisko s ubytovnou vedoucích, kancelář hospodáře a sklady inventáře a potravin. Zároveň byla přistavěna další jídelna. Podle nových hygienických předpisů se snížila kapacita starých chatiček. Proto byly vybudovány ve dvou etapách (1987, 1991) nové 4-lůžkové chatičky. Pro krytí zvýšené spotřeby pitné vody byly v roce 1988 vyvrtány 3 čtyřicetimetrové vrty a napojeny na táborový vodovod, rozvedený do všech objektů. V roce 2003 předala Česká zemědělská univerzita (ČZU) celý tábor i s inventářem základní organizaci Vysokoškolského odborového svazu na ČZU. V současné době (2003) se připravuje stavba záchodů a čistírny odpadních vod.

Celá výstavba tábora závisela od začátku na místních pracovních, z nich zejména pan Jahoda a pan Tůma zajišťovali všechny stavební práce pomocí brigádníků.

Jako oddíloví vedoucí v počátečních letech zpravidla pracovali učitelé. Od roku 1964 po příchodu "Černého Bobra" se začal proměňovat charakter tábora, připravují se celotáborové etapové hry...